www.radiosonda.sk

Typ sondy: RS41-SG O3
HW: U1030413 + 6A32008
Frekvencia: 404.2 MHz
Miesto vypustenia: Praha (WMOID:11520)
Dátum a čas vypustenia: 10.3.2023 12:15
Dátum a čas nálezu: 10.3.2023 15:23
Posledné súradnice LAT LON: 50.329427 16.244755 ALT: 562m
Súradnice nájdenia LAT LON: 50.330327 16.246032 Mapy.cz

Dnešní O3 sem ani neplánoval, OK1HGA mě na možný dopad nedaleko upozornil telefonem, tak sem zkontroloval jak letí a rovnou vyrazil. Když sem vyrážel, tak Kryo ukazovalo odhadovaný dopad u Třebechovic , tak sem vyrazil tím směrem, když sem projížděl Třebešovem, tak se dopad posunul kolem Podbřezí. Zajel sem tam a u motorestu sem vyčkával. Postupně jak sonda klesala, tak se dopad blížil směrem k Dobrušce, tak sem zahájil přesun na Benzinu kde sem si koupil kafe (jelikož kelímek měl o pár setin mm menší vršek než by měl být, tak cestou mě z něj spadlo víčko a trochu kafe se vylilo na středový tunel kolem držáku kelímků a podruhé sem kelímek zmáčknul asi moc a opět víčko spadlo a další část sem si vylil na nohu, naštěstí tou dobou už bylo kafe vlažné). To už sem měl sondu v patách tak sem vyrazil směr Bačetín a za jízdy po očku kontroloval kam míří sonda. V Bačetíně sem se rozmýšlel jestli jet na Ohnišov nebo Bystré, ale risknul sem druhou možnost s tím že na další křižovatce můžu jet na Ohnišov. To už byla sonda jen kousek na zemí nedaleko, ale padák vidět nebyl. Když sem byl za Bystrým, tak už byla sonda pár metrů nad terénem, tak sem si zapnul navigaci na její polohu. Po příjezdu na místo sem už z dálky viděl na drátech NN padák s odvíječem, rychle sem zastavil a popadl rádio se směrovkou a sonda stále hrála. Za zatáčkou už byla krásně vidět. Kdybych býval dojel s autem až k sondě tak sem měl doslova Drive-In, sonda visela také na drátech asi 120cm nad zemí hned vedle asfaltu. Sondu sem sundal z karabiny a vrátil se k padáku. Přímo pod odvíječem stálo zaparkované auto majitele přilehlého pozemku který do kufru něco nosil. Ani se nezajímal co to plápolá nad jeho autem. Padák se naštěstí zastavil o větvičky sromu, takže sem opatrně sondekillerem namotal odvíječ a odtáhnul ho projistotu dál od auta po ním. Padák byl rozvinutý přímo předpisově a z balónu zbylo jen hrdlo a asi 2dm² latexu. Při protahování provázku z odvíječe přes keře se o něco cestou sekla karabina a provázek se přetrhnul. Na detailních fotkách je bohužel mimo záběr, ale uzlíky na ní drželi pevně a zjevně se žádný nerozmotal. To samé provázek od padáku na odvíječi. Až doma sem si všimul že provázek na hrdlu balónu je rozvázaný, jen byl kolem něj párkrát omotaný a pod odvíječem na zemi asi byl druhý kus, na místě sem mu nevěnoval pozornost s tím že k sestavě asi nepatří a je to nějaký tkanička. Sonda asi dopadla na pole před dráty a padák ji táhnul po zemi, podle hnědých fleků na boxu i sondě samotné. RS41 po opětovném zapnutí bliká červeně. Na první pohled vypadá teplotní čidlo v pořádku ale pod lupou je vidět že je v místě jeho přivaření k pásku prasklina a po pár pohybech prasknul.
Panorama místa dopadu sondy (vpravo za roštím skončil padák):
https://photos.app.goo.gl/HCh8yjBgXAAYF8tP8

Mimochodem, 375m JJZ od této sondy sem našel R0950437 z 27.11.2019 12h. Když sem se s ní vracel k autu, tak se blížilo po cestě nějaké stříbrné auto a když mě řidič v půli cesty zahlédl, tak se otočil a jel zpět. Zjevně si na ní dělal zálusk STBák který v té době v okolí dost škodil.

Gratuluji k pohotové akci. Toto je asi jedna z nejpohodovějších drive-in co jsem zatím viděl. Jen odklapnout karabinku a jet
Jinak s těmi vázacími šňurkami to nejspíše bude trošku zapeklitější než si asi všichni myslíme :-/

To už není náhoda, ale přímo spiknutí. To se stát v USA, tak se to určitě rozvine až do stíhání zelených mužíčků.

Je sice pravdou, že se s léty měnili dodavatelé vřetenovek, ale že poslední výrobce snad něco odfláknul, nebo použil materiál nesnášející mráz, se začíná pomalu potvrzovat.

Je pravdou, že vřetenovku jsme kdysi zvolili z důvodu toho, že je měkká, pružná, nemůže rozříznout hrdlo balonu a v neposlední řadě se i dobře zavazuje.
Zhruba 1000 x za rok s ní jen zavazujeme hrdlo, odvíječ RS41 je zaháknut do přehybu hrdla na balonu a vřetenovka není nijak navíc namáhána v tahu.
Tehdy normálně plní očekávanou funkci. U ozonovek, kterých je jen cca 50 za rok, opět vřetenovka uvazuje hrdlo, sice většího balonu, ale hrdla mají stejná.
Proč tedy nenechat o kousek delší cancoury a s jejich pomocí balon spojit s ozonovým odvíječem? Opět přece postačují obyčejné uzly a raději více, než málo.
Po burstu už od vřetenovky nic neočekáváme, spojení odvíječe a padáku by měla plně zabezpečit tenká a méně pevná slabší, většinou žlutá, padáková šňůrka.
Přídavný efekt toho, že při průchodu uškrceným hrdlem balonu je padáková šňůrka třením držena, má jen přidávat další uchycení odvíječe pod zbytkem balonu.
To by ale na vřetenovce nesměly být uzly, bez kterých ale nelze zaškrtit hrdlo, ale snad po burstu jsou tak namáhány, že se v nich vřetenovka přetrhne.
Je trochu škoda, že na žádné fotce nálezce není vidět detail toho, zda nějaký zbytek vřetenovky nezbyl i v horním oku odvíječe. Cár balonu místo zakrývá.
Naopak je dobře vidět, že z původních pěti závitů vřetenovky kolem hrdla balonu po nafouknutí, následně, po dopadu na zem, zbyly jen neúplné tři.
Z těch tří zakončovacích uzlů na vřetenovce nezbylo nic, pokud se neschovaly do těch trčících roztřepených konců vřetenovky u hrdla, nebo snad u odvíječe.

A teď baba raď! Máme to přijmout jako fakt a neřešit to, když hlavní spojení padáku s odvíječem stejně musí zajistit samotná žlutá padáková šňůrka?
Nechat současnou várku vřetenovky jen na vázání hrdel balonů pro RS41 a pravděpodobně až pro příští ozonovou sezonu sehnat vřetenovku pevnější a odolnější?
Či dočasně tuplovaně propojovat hrdlo balonu s odvíječem jednoduchou smyčkou, prostrčenou záhybem hrdla a horním okem odvíječe, třeba i jiným typem šňůry?

Aby bylo vidět, o čem přesně píšu, přikládám i pár fotek:
.

Já mám dotaz. Poznáte někdo rozdíl mezi tím to "knot bavlněný kulatý" a "Bavlněné lano, šnůra " průměr 5mm, teda kromě ceny? A uvaha o maximální dynamické zatížení.

třeba zde https://kutil-florenc.cz/bavlnene-lano-snura-p3940 a https://kutil-florenc.cz/knot-kulaty-bavlneny-p3555

tak jsem si to zkusil
a "provázek" funguje jako knot, nebo doutnák naprosto dokonale . . .

Ano, kdysi v minulosti jsme používali to bavlněné lano/šňůru "bavlněné lano materiál: 100% bavlna bavlněný oplet s bavlněným jádrem",
když sondy měly hmotnost až 2.5 kg kvůli tomu, že vysílače byly ještě elektronkové, které vyžadovaly anodovou baterii a bez odvíječů se
vše vypouštělo na 10 m dlouhém závěsu, který ještě prodlužoval padák z voskovaného papíru. Ale v té době se sestupová data nesledovala.
Při dnešních hmotnostech jsme se detaily kolem vřetenovek nezabývali, nepokládali jsme to za důležité. Což mohla být ta chyba, která se
projevila až nyní, díky spolupráci s vámi, sondery.

Výše uvedené odkazy ale naznačují, že za nákupem nemusela být jen snaha na závěsu ušetřit, jen to lidi z nákupu odborně neposuzovali.

OK1HGA napísal: ↑

11. Marca 2023, 08:09

tak jsem si to zkusil
a "provázek" funguje jako knot, nebo doutnák naprosto dokonale . . .

Dělám z nich svíčky / jen je ten knot docela široký a hodně to dělá saze

Pazar napísal: ↑

11. Marca 2023, 09:02

Výše uvedené odkazy ale naznačují, že za nákupem nemusela být jen snaha na závěsu ušetřit, jen to lidi z nákupu odborně neposuzovali.

levnější = lepší . . .

No, když se porovná 5 mm šňůra, což byl a je námi požadovaný průměr, tak třeba z odkazů plynou 2 možnosti:
1. Bavlněné lano, šnůra, bavlna - bavlněné lano materiál: 100% bavlna bavlněný oplet s bavlněným jádrem, sleva od 100m, cena je za 1 m s DPH. Možnosti nákupu: VARIANTA/CENA 5 mm/12 Kč.
2. Knot kulatý bavlněný - bavlněné knoty knoty nejsou ničím napuštěny, materiál: 100% BIO Bavlna, která je režná, knoty jsou určeny především pro výrobu svíček, ceny jsou za 1m s DPH. VARIANTA PRŮMĚR/CENA oválný 4 x 6 mm/10 Kč.
Čili 2 Kč na 1 m, při naší spotřebě, až tak velký rozdíl není, ale knot je opravdu vhodný na něco jiného a musí mít pevnost jen na to, aby se dal třeba v lampičce posouvat podle toho, jak má být vysoký plamen a jak rychle odhořívá.
To ale není náš případ, námi používaná vřetenovka je kulatá a jako knot to nebylo ani uvedeno. Faktem je ale to, že to v Kutilovi na Florenci kupováno nebylo a cena kousku vřetenovky se v těch tisících za jeden výstup téměř neprojeví.
Proto asi náš problém ze zbytečného šetření na vřetenovce pravděpodobně nepramení...
Problém je spíše v tom, že v současnosti si materiál přímo nevybíráme a nekupujeme, ale centrálnímu nákupu jen dáváme tipy a co, od koho a za jakou cenu, nakonec dostaneme, není už úplně na nás.

Tak tu na oba případy koukám a jen se divím. A navíc věřím všem . Od oka mi vřetenovka přijde přerušená ve stejném místě. myšleno na stejné délce - ta může odpovídat místu zavázání uzlů. Další věc co mne napadla, je jestli to nedokáže při nějakém kmitání přeříznout padáková šňůra. Tam je mi divné, že by zvládla tak pěkně obě strany. Nevím jestli je vždy protažena mezi vřetenovkami. Jen uvaha neodborníka, na O3 obvzlášť

Na fotkách dole je provázek z hrdla, jeden konec se zdá dost roztžepený. Délka v nenataženém stavu (jen aby se narovnal ale neroztahoval) je 36,5cm, když ho natáhnu tak 39cm. Ten kus co sem zahlédl na místě dopadu měl asi podobnou délku. V oku odvíječe žádný zbytek nebyl, ani sem si nevšiml žádných vláken když sem z něj odvazoval provázek k padáku. Všechny hrany na odvíječi přes které se provázky mohly třít, tak jsou hladké, ani v místě spojení plechů není žádný výstupek o který by se provázek mohl prodřít.

Jinak podle času první fotky (15:23:17) a poslední polohy 16m nad zemí v Kryu (15:19:45) a započtení toho že padák sondu ještě táhnul po dosednutí asi 100m (10-15s) a nějakou vteřinu mě trvalo než sem vylovil z kapsy mobil a udělal fotku, tak mě vychází že sem tam byl asi 3 minuty a 15 vteřin po dopadu (spíš po tom co se sonda zastavila o dráty).