www.radiosonda.sk

Typ sondy: RS41 O3
HW: R1910512
Frekvencia: 401.1 MHz
Miesto vypustenia: Praha (WMOID:11520)
Dátum a časvypustenia: 8.1.2020 12:32
Dátum a čas nálezu: 8.1.2020 21:52
Posledné súradnice LAT LON: 49.203099 16.200496 ALT: 463m
Súradnice nájdenia LAT LON: 49.203 16.2004 Google maps

Ahoj nebudu za jízdy diktovat tudíž se s vámi zatím podělím aspoň o nějaké foto Log doplním později.... Tak už jsem doma a můžu diktovat ne za jízdy ale v sedě.

Dnešní ozónová sonda plánovaná byla nicméně s tím že jsem předpokládal dopad někde do 20 km což se i stalo. Byly to sice nervy jelikož dost dost dlouhou dobu ukazovala predikce pád přímo na krmítko mého domečku nicméně ze zkušeností z minulých ozonové mi bylo jasné že dej jedničku přeletí a bude někde na úrovni Náměště nad Oslavou popřípadě Kralic Odkud pochází samozřejmě Bible kralická.

Sonda si pro přistání vybrala zajímavou oblast a to oboru která patří Lesů České republiky a mnoho lidí o ní nevím je ve vesnici která se jmenuje Jinošov odkud Mimochodem pochází můj nejlepší kamarád který mi Byl na svatbě a je to můj mechanik to asi tolik zajímavé není zajímavější je že Jak sundá klesala a klesala letěl na dni vojenský vrtulník z letiště Náměšť nad Oslavou jelikož nedokázal identifikovat objekt který se snáší velmi blízko základny A to jak vrtulníku vem taky základní lezecké Náměšť nad Oslavou. Jelikož jsem sebou mělo pouze zrcadlovku s 35mm filmem nevím co z fotek bude Každopádně to byla docela legrace Původně jsem totiž hledal sondu a trochu jsem nepochopil proč má nahoře vrtuli a kde je vůbec padák.

Sonda dopadla do obory kde naštěstí probíhalo v nedávné době těžení dřeva takže dopadla na hromádku připravenou pro zapálením (opravdu dopadla na místo které je vyfoceno a na videu A bylo určeno pro zítřejší pálení nějaké čarodějnice Je to nějaká pověst nebo tradice místní. Jak by sonda hořela si dokážeme představit. Jel jsem opět sondr mobilem a tak jste měli možnost sledovat autíčko a potom dědka snažícího se nějakým způsobem sundat jak padák taky sondu které každá byla na jiné straně vysokého stromu. Tož akce se podařilo moc jsme toho ne najezdili A ve zdraví jsme se vrátili domů. Děkuji za druhou zónu a těším se na další. S pozdravem Jirka

Pazar neco doplni z pripravy a problemu pred startem apod.?? Ja zkusim prestat diktovat

No, k chlubení tady nic není. Stále nejsme schopni vychytat mouchy nové ozonové sestavě. Sice i v minulosti jsme se občas potýkali s tím, že pozaďový proud O3 senzoru býval záporný při nulovém ozonu (sání přes filtr), ale většinou pomohlo vyměnit interface, nebo roztoky v nádobkách. Tentokrát jsme boj vzdali po několika pokusech a když byl nafouknut velký balon s padákem a měření PTU bylo O.K., tak jsme vypustili i toho ozonového ignoranta.

Po startu jsem šel, jako už pokaždé od Nového roku, na oběd a potom rovnou domů. Tady jsem spustil Rs41 Tracker, jak přijímá ozonovku? Ještě jsem to neviděl. A, hele, O3 Current nebyla očekávaná 0, ale celkem pěkné téměř 4 uA! Zavolal jsem tedy na sondážku a poslal kolegu se podívat, co dává MW41?

Dnes jsem si toto měření otevřel z archivu a na věrohodném grafu O3 je vidět, že záporný pozaďový proud jen posunul křivku k nižším hodnotám, ale záporný ozon neexistuje.

MW41 asi neumi predstartovni offset.....ale stejne kdo vi zda je to jen konstanta x == abs(x) a nebo se meni s proudem....
Mrknu se zda mam jeste certifikovany amp.meter ( 0 - 20uA ) 1 promile. Promerit to ne vicero sestavach (mericich).
Take Arduino umi hezky merit i kdyz ma jen 12bit adc, udelal jsem si hezky multimetr pro hodnoty <3V


diky Pavle

MW41 samozřejmě umí předstartovní offset, definovaný pozaďovým proudem = parametr čidla při nulovém ozonu = nasazený filtr na sání.
Dnes jsme se snažili vyhnout časovému stresu, který provázel včerejší přípravu a kvůli zápornému proudu nakonec náhradní ozonovka nakonec nemohla letět.
Proto jsme začali pro jistotu přípravu podstatně dříve, než je obvyklé a většinou dostatečné.
Ovšem pozaďových proudů je několik. Ten první se zjistí v laborce pomocí citlivého uAmetru při porovnávání proudu s referenčním čidlem .
Další pozaďový proud se sleduje po kompletaci ozonovky a připojení na RS41, proud už měří interface a udává MW41.
Proud je velmi závislý na čase, čidlo se stále formuje a i jen krátké zastavení motorku = přerušení ventilace měřící nádobky, všechno zase změní.
Poslední pozaďový proud se zjišťuje pár minut před startem, kdy se potom čidlo přizpůsobuje přízemnímu ozonu.
uAmetrů máme několik, s dostatečnou citlivostí, v přesnosti zjištění proudů problém není. Ten je hlavně v citlivosti čidla na ozon a záporném pozaďovém proudu.
Ty elektrochemické vlastnosti principu funkce, závislost na stavu iontového můstku mezi nádobkami, či správné koncentraci roztoků v obou nádobkách, je to nejdůležitější.
Nejhorší je, když si různé části návodu vzájemně odporují, nebo neřeší možné vzniklé problémy, či nedefinují mezní hodnoty, předpokládá se, že vše funguje jak má. To si potom vyber....

Jen pro ilustraci přikládám 2 obrázky, které znázorňují změny pozaďového během dnešní přípravy. Jednou byl motorek vypnut, podruhé za pár minut zapnut.

chuchvalec bavlny).9Iontovy mustek, uA meaky.... vzdyt OIF921 fungovalo a princip je stejy, interface pracuje s malymi proudy e generuje alkalicky roztok a Ion bridge

On je rozdíl mezi mnohaletou zkušeností a rutinou, versus nová technologie, noví lidé, málo prostoru pro improvizaci a zkoušení variant.
Nechci to zakřiknout, ale poslední 2 ozonová měření už naznačují, že to, co se smí, co nesmí, co musí a co je vhodné dělat, už začínáme zvládat.
Celkem striktně jsou nám dány časové limity pro přípravu a realizaci jak poslední přípravy O3 sondy, tak dodržení startu i náhradního měření bez O3 čidla. Čili máme málo času na "opravu" problému.
Princip O3 senzoru je i u více výrobců shodný, různí se třeba interface i jejich vlastnosti a jejich citlivost třeba na statiku, když se jedná o hodnoty proudu v oblasti desítek tisícin uA.
O interface jsme nikdy neměli k dispozici žádné jejich elektronické parametry, třeba i jen impedance vstupu může být rozdílná a pro nás neznámá.
Měřením vertikálního profilu ozonu se ve světě zabývá jen pár desítek sondážek a ještě jsou to často stanice s experimentálním provozem, s náležitým technickým i lidským vybavením.

Tím se nechci vymlouvat, ale zas tak jednoduché to není, chyby se obtížně napravují a nikdy se nedají problémové situace vrátit z "nebe" zpět. Buď to funguje, nebo to jsou vyhozené peníze i materiál a data chybí.