18.8.2019 - P2130490 - Amberg - 06 UTC
Napísané: 18. Augusta 2019, 23:26
18.8.2019 - P2130490 - Amberg - 06 UTC
Typ sondy: RS41-SGP
HW: P2130490
Frekvencia: 402.7 MHz
Miesto vypustenia: Amberg (WMOID:10771)
Dátum a časvypustenia: 18.8.2019 04:45 UTC
Dátum a čas nálezu: 18.8.2019 10:45 SLEČ
Posledné súradnice LAT LON: 49.57210 13.15690 ALT 490 m/m
Súradnice nájdenia : les nad Zeměticemi LAT LON: totožné - dekódování i po přistání
Dnes jsem s žádným lovením nepočítal, Predictor ukazoval někam úplně jinam. Varianta burstu, že se balon omotá kolem padáčku, měla na svědomí vyšší pádovou rychlost. V posledních 10 km výšky kolem 15 m/s. Už v 8 hodin jsem tušil, že by Amberg mohl opět skončit poblíž. Proto jsem zájem ohlásil do Notifikátoru a později jsem se i telefonicky dohodl s LAAZN, že dopad bude blízko a on mi ho ponechá. Nakonec vše skončilo dost hluboko v lese nad Zeměticemi. Autem bych se stejně moc blízko nedostal, tak jsem nastudoval cyklistickou trasu. Z Map se mi zdála trasa moc dlouhá, i když asi s lepším povrchem cest pro horské kolo. Proto jsem zvolil vlastní trasu, i s rizikem, že občas kolo jen potlačím. Hned v 09:35 SLEČ jsem vyrazil s Yaginkou v látkovém ruksáčku a po kapsách měl Icom, náhradní baterie, mobil, foťák a nezbytné brýle. První část cesty byla bezproblémová, z polní cesty ale bylo nutno vystoupat některým z polí na úroveň lesa. Zkusil jsem to nízkým ozimem, ale po pár stech metrů jsem šlapání vzdal a kolo už jen tlačil. Nakonec jsem se prodral až na začátek cestičky, která měla vést vzhůru lesem skoro až k místu dopadu. Když mne začal Icom navigovat přímo do hustého nesjízdného lesa, kolo jsem rezignovaně opřel o strom a dál postupoval pěšky. Nevýhoda absence jakékoliv navigace mne nutila jít přímo za signálem a moc si cestu nevybírat. Signál sílil, šel jsem správným směrem a postupně jsem odlaďoval přijímač v režimu AM až o 1 MHz. Kolem byla vysoká tráva, křoví, vysoké stromy, zkrátka neuklízený les, ale divil jsem se, že nejsilnější signál byl při směrování Yaginky na terén a ne do korun stromů, přestože to měl být oběšenec. Nakonec jsem se vzdálil od kola asi o 300 m, ale oči jsem měl zaměřené jen na terén před, pod a stromy nad sebou. Stále sílící signál mne hnal dál a dál. Žádnou červenou padáčku, ani bílou sondy jsem stále nezahlédl. Díky směru Yaginky jsem náhle uviděl se bělat známou šňůrku, která vedla mezi vrcholkem středně vysokého stromu a vysokou trávou. V tu chvíli jsem nevěděl, kde má šňůrka který konec. Za pár okamžiků to bylo jasné, v trávě byl zapadlý chuchvalec padáčku a velkých zbytků balonu. Sonda na druhém konci nebyla vidět. Strom jsem obešel a sondu bohužel zahlédl vysoko v koruně. Vrátil jsem se tedy ke šňůrce a začal za ní tahat. Sonda zatím poslušně vystoupala až téměř ke špičce stromu. Její jemné větvičky před taženou sondou uhýbaly a po několika citlivých záškubech se sonda přehoupla na mojí stranu a poměrně snadno spadla až na zem. Hurá, zase víc štěstí, než bych očekával. Šňůrku jsem smotal na kus klacku, vše nacpal k Yagině do batůžku a udělal čelem vzad. Terén a porost ale vypadaly úplně jinak, když jsem šel k sondě. Kudy tedy zpět ke kolu? Podle Slunce jsem odhadl azimut, ale po chvíli jsem musel konstatovat, že to není ten správný směr. Nakonec jsem to vzdal a jen jsem se vydal hledat konec lesa, kde jsem do něj původně vstoupil. Odhadem jsem musel celkem ujít asi 1 a 3/4 km, ale nakonec jsem kolo objevil. Už bylo moc hodin, tak jsem zvolil přímou cestu polňačkou do Zemětic a po silnici do Merklína. Na chalupu jsem dorazil přesně ve 12 hod. a mohl po chvíli zasednout k obědu. Potom jsem ještě potvrdil, že odpojené teplotní čidlo rozbliká LEDku na sondě červeně. Po obědě jsem tu změť pěkně rozmotal, i celou šňůrku jsem namotal zpět na odvíječ. Tento kus, neschopný dalšího využití, skončil jako "ozdoba" mého chalupářského sonderského koutku.
Typ sondy: RS41-SGP
HW: P2130490
Frekvencia: 402.7 MHz
Miesto vypustenia: Amberg (WMOID:10771)
Dátum a časvypustenia: 18.8.2019 04:45 UTC
Dátum a čas nálezu: 18.8.2019 10:45 SLEČ
Posledné súradnice LAT LON: 49.57210 13.15690 ALT 490 m/m
Súradnice nájdenia : les nad Zeměticemi LAT LON: totožné - dekódování i po přistání
Dnes jsem s žádným lovením nepočítal, Predictor ukazoval někam úplně jinam. Varianta burstu, že se balon omotá kolem padáčku, měla na svědomí vyšší pádovou rychlost. V posledních 10 km výšky kolem 15 m/s. Už v 8 hodin jsem tušil, že by Amberg mohl opět skončit poblíž. Proto jsem zájem ohlásil do Notifikátoru a později jsem se i telefonicky dohodl s LAAZN, že dopad bude blízko a on mi ho ponechá. Nakonec vše skončilo dost hluboko v lese nad Zeměticemi. Autem bych se stejně moc blízko nedostal, tak jsem nastudoval cyklistickou trasu. Z Map se mi zdála trasa moc dlouhá, i když asi s lepším povrchem cest pro horské kolo. Proto jsem zvolil vlastní trasu, i s rizikem, že občas kolo jen potlačím. Hned v 09:35 SLEČ jsem vyrazil s Yaginkou v látkovém ruksáčku a po kapsách měl Icom, náhradní baterie, mobil, foťák a nezbytné brýle. První část cesty byla bezproblémová, z polní cesty ale bylo nutno vystoupat některým z polí na úroveň lesa. Zkusil jsem to nízkým ozimem, ale po pár stech metrů jsem šlapání vzdal a kolo už jen tlačil. Nakonec jsem se prodral až na začátek cestičky, která měla vést vzhůru lesem skoro až k místu dopadu. Když mne začal Icom navigovat přímo do hustého nesjízdného lesa, kolo jsem rezignovaně opřel o strom a dál postupoval pěšky. Nevýhoda absence jakékoliv navigace mne nutila jít přímo za signálem a moc si cestu nevybírat. Signál sílil, šel jsem správným směrem a postupně jsem odlaďoval přijímač v režimu AM až o 1 MHz. Kolem byla vysoká tráva, křoví, vysoké stromy, zkrátka neuklízený les, ale divil jsem se, že nejsilnější signál byl při směrování Yaginky na terén a ne do korun stromů, přestože to měl být oběšenec. Nakonec jsem se vzdálil od kola asi o 300 m, ale oči jsem měl zaměřené jen na terén před, pod a stromy nad sebou. Stále sílící signál mne hnal dál a dál. Žádnou červenou padáčku, ani bílou sondy jsem stále nezahlédl. Díky směru Yaginky jsem náhle uviděl se bělat známou šňůrku, která vedla mezi vrcholkem středně vysokého stromu a vysokou trávou. V tu chvíli jsem nevěděl, kde má šňůrka který konec. Za pár okamžiků to bylo jasné, v trávě byl zapadlý chuchvalec padáčku a velkých zbytků balonu. Sonda na druhém konci nebyla vidět. Strom jsem obešel a sondu bohužel zahlédl vysoko v koruně. Vrátil jsem se tedy ke šňůrce a začal za ní tahat. Sonda zatím poslušně vystoupala až téměř ke špičce stromu. Její jemné větvičky před taženou sondou uhýbaly a po několika citlivých záškubech se sonda přehoupla na mojí stranu a poměrně snadno spadla až na zem. Hurá, zase víc štěstí, než bych očekával. Šňůrku jsem smotal na kus klacku, vše nacpal k Yagině do batůžku a udělal čelem vzad. Terén a porost ale vypadaly úplně jinak, když jsem šel k sondě. Kudy tedy zpět ke kolu? Podle Slunce jsem odhadl azimut, ale po chvíli jsem musel konstatovat, že to není ten správný směr. Nakonec jsem to vzdal a jen jsem se vydal hledat konec lesa, kde jsem do něj původně vstoupil. Odhadem jsem musel celkem ujít asi 1 a 3/4 km, ale nakonec jsem kolo objevil. Už bylo moc hodin, tak jsem zvolil přímou cestu polňačkou do Zemětic a po silnici do Merklína. Na chalupu jsem dorazil přesně ve 12 hod. a mohl po chvíli zasednout k obědu. Potom jsem ještě potvrdil, že odpojené teplotní čidlo rozbliká LEDku na sondě červeně. Po obědě jsem tu změť pěkně rozmotal, i celou šňůrku jsem namotal zpět na odvíječ. Tento kus, neschopný dalšího využití, skončil jako "ozdoba" mého chalupářského sonderského koutku.