28.7.2014 - 12U - J3313566 - Praha Libuš
- tetrix
- Krmič
- Príspevky: 126
- Dátum registrácie: 12. Decembra 2013, 17:41
- Bydlisko: Praha Žižkov
28.7.2014 - 12U - J3313566 - Praha Libuš
HW kód : J3313566
Frekvence : 403.8 MHz
Datum a čas vypuštění : 28.7.2014 13:15 SELČ
Místo vypuštění : Praha Libuš
Místo přistání : pole uzrálé pšenice zhruba 800m severovýchodně od obce Studeněves, N50.231101, E14.050125, 356m n.m. (9SATs)
Čas přistání : 15:13SELČ
Čas nálezu : 15:29SELČ
O dnešní polední Libuš se na chatu nikdo nehlásil, rozhodl jsem se trochu neplánovaně a narychlo, že se za ní vydám, i když predikce předpovídala dopad cca 50km od místa, kde jsem se pohyboval. Napsal jsem svůj záměr do chatu a vydal se směrem k předpokládanému místu dopadu, tj. poblíž města Slaný. Na rychlostní silnici 7 jsem před Slaným zastavil u benzínky a začal sondu trackovat. Už byla v úctyhodné výšce 23km, ale času zbývalo stále dost. Aktuální predikce předpovídala dopad poblíž obce Studeněves a i přes náhlé změny v letu sondy se dnes téměř vůbec nespletla. Zastavil jsem na vyvýšeném místě severně před obcí Studeněves, kde se dalo dobře trackovat a pozorovat okolí.
Vzhledem k náhlým změnám v trase letu sondy jsem udělal před samotným dopadem malé kolečko přes okolní obce, sonda se vrátila ke své původní trase a i já jsem se vrátil na původní místo. Spatřil jsem tam cyklistu s dalekohledem, jak napjatě sleduje horizont. Blesklo mi hlavou, zda to není nějaký další sonder, avšak upřeně sledoval kopce na severní straně (sonda přilétala od jihovýchodu). Já jsem sledoval mraky směrem k sondě s nadějí, že uvidím sondu v letu, avšak ani tentokrát se to bohužel nepovedlo. Sonda dopadla zhruba o pět minut později do pole, na jehož okraji jsem stál. Zbývalo nalézt bližší místo k zaparkování, jelikož pole bylo porostlé pšenicí a po minulých zkušenostech jsem chtěl absolvovat co nejméně bolestivou cestu.
Prošel jsem obilným polem vyjetými kolejemi, které měly po včerejších přeháňkách malý bonus a tím bylo mazlavé bláto, které se lepilo na boty. Na ručku bez antény jsem dohledal směr a sondu bez problémů po chvíli našel na jihozápadním okraji pole, nedaleko vedení VVN. Už jsem se těšil na elektrooběšence, jakým byla má první sonda, ale tentokrát se nekonal. Stejně jako při minulé sondě, dříve než samotnou Vaisalu jsem našel v poli malou srnku. Srnku jsem sice vyhnal z jídelny, ovšem zbyla po ní vyběhaná cestička, kterou jsem se vydal, abych nepošlapal moc pšenice a nenabral tolik osin. O kousek dál jsem podle provázku detekoval samotnou sondu, jejíž stav byl velmi podobný té minulé, tj. čidlo opět ohnuté o pšeničný stonek. Sonda navíc nabrala konektorovým otvorem do svých útrob poměrně dost hlíny. Jinak byla nepoškozená vč. štítku. Balónu tentokrát zbyl velký chuchvalec, který se válel zhruba 3m od sondy.
Po tradičním nafocení (tentokrát pouze na mobil, jelikož jsem se rozhodl jet na poslední chvíli) a zamotání jsem se vydal na cestu zpět, když v tom jsem zahlédl bunkr! Jal jsem se jej prozkoumat zblízka, načež jsem vyplašil další zvěř, která tentokrát vypadala jako Perdix perdix a roj včel či vos, který se nakonec naštěstí uklidnil. Bunkr byl nádherně zachovalý, proto jsem neváhal a zvěčnil ho společně se sondou. Za těch 7 desetiletí, které ho nikdo nevyužíval, bylo nedaleké přistání sondy asi jeho největším zážitkem
Od bunkru a divokých včel jsem se vydal po schůdnějším okraji pole zpět k hlavní silnici a po odupání a ošoupání bahna z bot na cestu zpět domů.